Rumunsko: Cesta za medvědy, kempování na divoko a české vesnice ukryté v horách

Cestu autem do Rumunska bych doporučoval všem začínajícím i zkušeným cestovatelům. Zemi jsme navštívili opakovaně a nikdy jsme neměli nepříjemný pocit nebo obavu o svou bezpečnost. Proto nevěřte lidem, kteří vás budou od cesty odrazovat a vyrazte. Kempovat můžete prakticky kdekoliv, stačí jen použít zdravý rozum nebo aplikaci Park4Night. Po celou dobu jsme nenarazili na žádný problém a zaparkovali jsme i v sezóně u moře.

Naše cestování po Rumunsku jsme zahájili v oblasti Národního parku Parcul Natural Apuseni. Zde se nachází největší skalní brána v Evropě Cetăţile Ponorului s výškou přes 70 metrů. Cesta lesem je vzhledem k těžšímu přístupu trochu náročnější, ale zvládli jsme ji i s naším sedmiletým synem. Parkoviště je bez poplatku, jen si dejte pozor na místní prodejce s občerstvením a dohodněte si cenu předem. Ta na mnoha stáncích není uvedena a prodejci mohou požadovat přemrštěné částky.

Po návštěvě parku jsme pokračovali do solného dolu Salina Turda u města Turda. Tuto turistickou atrakci můžu jen doporučit. Naleznete zde plavbu lodičkami, pingpongové stoly a jedno ruské kolo. Vedle dolu jsou také solné lázně, ve kterých si bez obav můžete lehnout na vodní hladinu a užívat si působení soli na vaše tělo. Přírodních solných lázní jsme potkali několik. Je to příjemné zpestření večerního koupání, pokud v autě nemáte k dispozici sprchu a navíc si užijete léčebné koupele za pár korun.

Vynechat jsme nemohli ani jednu z nejslavnějších cest, kterou pořad Top Gear nazval nejlepší silnicí světa. Proslulou Transfagarasan tvoří nekonečných 100 km plných zatáček. Silnice je otevřená zpravidla od konce června do konce září, záleží na sněhové pokrývce. Abyste se nemuseli zdržovat ostatními účastníky silničního provozu, doporučuji vyrazit brzy ráno, nebo naopak později odpoledne. Parkovat můžete podél silnice nebo na placeném parkovišti v nadmořské výšce 2 042 m. Na této trase jsme potkali celkem devět medvědů, z toho čtyři mláďata. Medvědů se bát nemusíte, jsou na turisty zvyklí. Jen si zachovejte zdravý rozum a nevystupujte z vozu. Zážitek je to stejně velký, když takovéto mohutné zvíře potkáte vedle silnice na dosah ruky.

Po projetí silnice Transfagarasan jsme se vydali na hrad Bran. Celé městečko bylo přeplněné turisty a hrad za návštěvu celkově nestál. Velkým zklamáním bylo procházení hradu v rámci jedné dlouhé fronty a k vidění toho opravdu moc nebylo. Nedaleko odtud najdete zámek Cantacuzino Castle, který se proslavil díky Netflixu a natáčení seriálu Wednesday.

Pobřeží nabízí poměrně čisté a udržované pláže. Jen počítejte s tím, že ve městech a v jejich okolí jsou pláže plné již od rána, a to i za špatného počasí. Za návštěvu stojí přímořské město Constanța, kde je i delfinárium. Při zpáteční cestě jsme se zastavili v Bukurešti, která na první pohled působí šedě a nudně. Pokud ale dorazíte k Paláci Parlamentu (nejtěžší budova na světě z mramoru), před vámi se otevře náměstí plné fontán s vodotrysky. Pro nás to byla velmi příjemná změna. Parkovat můžete zdarma na ulici hned vedle budovy. Raději neposlouchejte navigaci, která nás poslala na parkoviště za palác a vyběhl za námi voják se samopalem, abychom ihned vypadli.

Jedním z hlavních cílů naší cesty byla horská oblast Banát, ve které se nachází šest českých vesnic. Po příjezdu k Dunaji a k hranicím se Srbskem se pro nás Čechy otevře domovina. Tak to aspoň na mě vždy působí, když se tam vracím. Pamatuji si, že prvně jsem měl skoro slzy v očích. Jakmile místní vidí českou poznávací značku, mávají a hned se s vámi chtějí bavit. V obci Eibenthal (Tisové Údolí) najdete i českou hospodu U Medvěda, kde si můžete dát Kofolu a popovídat si s místními. 

Údajně nejkrásnější vesnicí Banátu je Rovensko a já mohu toto tvrzení jen potvrdit. Pokud se do této vesnice vydáte, čeká vás deset kilometrů po štěrkové a kamenné cestě, ale cíl za to určitě stojí. Cestou pravděpodobně potkáte další Čechy, se kterými můžete prohodit pár slov a při procházce určitě narazíte také na místní, kteří si s vámi rádi popovídají. Můžete také navštívit zdejší obchůdek a pokud se ubytujete přímo u místních, určitě dostanete spoustu dalších doporučení.

Přeji vám, aby se vám v Rumunsku líbilo minimálně stejně jako nám. Doporučuji vyrazit co nejdříve, dokud je ve vnitrozemí stále nedotčená příroda a koňské povozy brázdí tamní silnice.