Reklama
Auto

Dvouměsíční kojenec na výletě: Naložili jsme nejmenšího člena redakce do Grand Californie a vyrazili

Tak jak to je, končí narozením dítěte svobodný život umožňující snadné cestování, nebo ne?
Zdroj: Lukáš Dittrich

Místa popsaná v článku

Ještě relativně nedávno jsem s mojí paní Columbovou cestoval celkem bezstarostně. Především autem. Prostě jsme naložili věci a někam vyrazili. Zpravidla k vodě, mnohokrát na Sardinii. Letošní jaro přineslo životní okamžik, když se nám narodila dcerka. Na chvíli tak byl s cestováním utrum, ale hned od začátku bylo jasné, že i Stella se dříve nebo později podívá na naší tolik oblíbenou Sardinii, že časem zcela určitě dostane malou plachtičku, aby mohla začít provozovat windsurfing a že i ona bude jezdit s námi na větší i menší výlety. Nebo alespoň takový je náš plán. 

Když se tak člověk bavil se známými a s kolegy, získal na téma cestování s malými dětmi nepřeberné množství názorů z kompletně celého spektra. Na jedné straně máte samotného fotra Pepu, který se svými dcerami procestoval půl zeměkoule, většinou autem a často v podmínkách, u kterých bych si nebyl jistý, jestli bych to chtěl absolvovat já sám bez dítěte. Na druhé straně jsou lidé, kteří se ze všeho nejvíc bojí, že jejich dítě píchne komár, trochu ho ofoukne vítr a bude z toho katastrofa nedozírných následků. Asi je to jako se vším. Nejlepší je prostě to vyzkoušet a udělat si vlastní názor.

V mém plánu aut se jednoho dne objevila na test Grand California a tak jsme usoudili, že právě tohle bude ideální příležitost na pokus číslo jedna. Byla polovina května, počasí tak akorát, všude málo lidí a k tomu obytňák nabízející solidní míru cestovatelského komfortu. 

Poznatek č. 1, prostor bude problém

Když byla řeč o těch zkušenostech, tak jsem často slýchával rady typu „malé dítě nic nepotřebuje, to jen rodiče mají pocit, že musí tahat tisíc krámů“. No, když jsme balili, tak zrovna takhle to u nás nevypadalo. Výlet na čtyři dny a k tomu od pohledu hodně jídla, spousta oblečení a řada dalších propriet. Jistě, dost z toho všeho opravdu jelo jenom na výlet, abychom to přivezli zase zpátky. Ale my se to časem naučíme. 

Přesto jsem si z naší první cestovatelské akce s našim malinkatým „Stellounem“ odnesl poznatek, že problém s prostorem bude velký a že budu muset brzy realizovat záměr koupit nějaký zavřený přívěs. My jsme totiž měli problém s prostorem už dříve, protože prostě nejkrásnější sport na světě, tedy windsurfing, je prostorově takový náročnější. Teď se k tomu přidala nutnost vzít kočárek a dětskou autosedačku. Výhledově to budou odrážedla nebo jízdní kola. A ta malá plachtička, samozřejmě. Do běžného kombi už se asi nezabalíme, leda bych nechal serfy doma, ale to se mi zase nechce. 

V případě výletu s Grand Californií jsme původně chtěli jet na Bärwalder See do Německa. Je tam pěkná čistá voda, ale trochu jsem podcenil přípravu a v našem termínu měli v Německu prázdniny. Takže všechny kempy kolem Bärwalder See i u menších jezer v okolí byly beznadějně plné. Místo toho jsme proto jeli na Nové Mlýny do Pavlova. I tam je pěkná voda, pěkné okolí a lidí v polovině května naprosté minimum. Předpověď na vítr nic moc neslibovala, tak jsem si vzal jen jeden serf (zato ten největší) a dvě plachty (opět ty největší). V kombinaci s kočárkem se to do auto vešlo tak tak. 

Grand California je sice dost velká, jenže také není nafukovací. Každopádně je výhodou, že to není klasický obytňák se zavřenou garáží vzadu pod postelí. Postel se tady dá zvednout, přepážku oddělující úložný prostor od interiéru je možné dát pryč a pak sem krásně nastrkáte přesně takovéto dlouhé a široké předměty. Hodně se toho vejde také do zavíracích přihrádek pod postelí a spoustu věcí spolknou šuplíky a schránky v interiéru. A samozřejmě řadu věcí lze uložit i na horní postel, za kterou se ale připlácí (+70 tisíc). 

Po chvilce skládání tak bylo vše na místě včetně dětské sedačky. Grand California má i na zadních sedadlech ISOFIX. Dvě dětské sedačky se sem vedle sebe asi nevejdou, rozhodně ne dvě tak robustní, jako používáme my. Vedle té jedné ale zbývá ještě dost místa pro drobnou paní Columbovou, která může během cesty dohlížet na dítě a starat se o jeho všeobecný komfort. Jinak řečeno, může dělat obranu před dětským řevem.

Grand Californii známe

Samotnou Grand Californii asi není nutné představovat. Obytné auto z dílny Volkswagen si odbylo svou premiéru už před šesti lety. Vychází z modelu Crafter a existuje ve variantách 600 a 680. Ta kratší může mít vysouvací postel nad předními sedadly a vzadu se spí napříč, ta delší horní postel mít nemůže a lůžko vzadu je podélné. V autě je vždy plnohodnotná kuchyň a sprchový kout. My jsme měli variantu 600 s horním spaním. Od dob premiéry se měnily jen detaily typu těsnění v koupelně nebo kohoutku v dřezu. Žádný velký facelift se nekonal. 

Já osobně jsem Grand Californii měl už několikrát. Pěkné s ní bylo zejména cestování v roce 2019 v době koronaviru, kdy jsme shodou okolností také v květnu místo do Chorvatska brázdili Českou republiku a nakonec skončili na Lipně, kde jsme oficiálně nekempovali, ale parkovali, protože kempování tehdy bylo zakázané. Jediný rozdíl tenkrát byl v tom, že kemp měl zamčené záchody a lidé si museli vystačit s tím, co měli v autech. Na aktuální cestu jsem se proto docela těšil. Zejména kvůli tomu, jak Grand California jezdí. Někteří tohle auto kritizují kvůli vysoké ceně. Je to asi pravda, za zhruba 1,9 milionu už se dá pořídit i prostornější obytňák, nicméně jízdní vlastnosti jsou rozhodně argumentem, proč se o Grand Californii zajímat. 

Dieselový dvoulitr o výkonu 177 koní je dostatečně silný, když se nakalibrujete na rozměry a pohupování vysoké karoserie, rychle zjistíte, že s tímhle obytňákem můžete směle okupovat levý dálniční pruh a cesta rychle odsýpá. Samozřejmě pak ale nečekejte, že se spotřeba vejde pod 10 l/100 km. Ve finále se s autem jede jako s běžnou dodávkou. Možnost „neloudání se“ přišla v našem případě vhod, protože jsme potřebovali přesun trvající něco přes dvě hodiny v rámci pohody na palubě načasovat na tříhodinovou mezeru mezi krmením. To se skoro povedlo, nebýt nutnosti objíždět zácpu na D1 a pak dalšího zdržení u Brna. Stella cestu zvládla nadočekávání dobře a pořádný cirkus spustila až na hrázi Nových Mlýnů. Krmení jsme přetáhli asi o půl hodiny a přišel hlad, to se prostě nedá svítit.

Řešení v kombinaci s obytňákem je samozřejmě úplně jednoduché. Stačí zaparkovat u cesty, utišit malinkatého cestovatele, nakrmit ho a je po problému. Za dalších pět minut po téhle nucené zastávce jsem byli v jachtklubu v Pavlově a mohli jsme zakempovat.

4 plusy a 2 minusy Grand Californie

Volkswagen Grand California je příjemné obytné auto, které nabízí úplně všechno. Má přiměřeně velký vnitřní prostor, ale zároveň je pořád ještě docela rozumně velké, na dálnici umí být svižné a nabízí příjemné jízdní vlastnosti. Právě jízdní vlastnosti jsou asi hlavní výhodou. Výhodou č. 2 je dobře vymyšlený vnitřní prostor. Šuplíků a přihrádek je tu opravdu hodně. Interiér navíc dobře vypadá (výhoda č. 3), díky možnosti zvednout zadní postel je možné sem pro jízdu uložit i větší předměty (výhoda č. 4). V zásadě zamrzí jen dvě věci. Pořizovací cena v základu atakuje 2 miliony korun, což nakonec není na dnešním trhu nic až tak výjimečného, ale za podobné peníze se dají pořídit i větší obytná auta a navíc je potřeba ještě za řadu drobností připlácet. Testovací kus tak nakonec stál 2 440 933 Kč. Druhou nevýhodou je zpracování, které by myslím přece jen mohlo být lepší. U testovaného v podstatě nového exempláře se už teď špatně otevírala jedna skřínka nad zadní postelí. Vzpomínám si, že stejnou „závadu“ měl i kus, který jsem testoval v roce 2019. Nábytek uvnitř nepůsobí dojmem, že by byl úplně věčný a na světlých plochách je samozřejmě okamžitě vidět sebemenší špína.  

Kempování v absolutním klidu

Zakempovat nám trvalo jestli hodně, tak asi čtvrt hodiny. Stačilo z auta vyházet náčiní pro windsurfing, rozložit zadní postel, zapojit Grand Californii do elektřiny (protože jinak nefungují zásuvky uvnitř, které jsem potřeboval hlavně kvůli počítači a práci) a trochu porovnat věci uvnitř. Dámy obsadily zadní postel, ta malinkatá dámička se doslova uhnízdila ve svém hnízdečku v rohu za záchodem, aby na ní nesvítilo večer, když jsme seděli u stolu uprostřed auta. Já jsem musel vzít zavděk horní spaní. Sice bychom se všichni asi dozadu vešli, ale ještě bylo potřeba mít po ruce nějaké to náčiní pro přebalování, podložku, náhradní plínky a jiné podobné radosti. „Po ruce“ znamenalo někde na posteli vedle vařiče. Zadní postel se mimochodem ukázala jako úplně ideální pro přebalování, protože je asi tak stejně vysoko jako náš domácí přebalovací pult. Kdyby to někoho zajímalo. 

Horní spaní je spíše pro děti. Takže až Stella povyroste, tak u nějaké další Grand Californie pofrčí pěkně nahoru a určitě bude ráda, protože děti takovéto postele obvykle milují. Pro dospělého je takovéto spaní celkem v pohodě, ale je to tu trochu stísněné, člověk se tu ani neposadí a já se svými 186 cm jsem musel spát napříč. I to se dá, jen je otravné dotykové ovládání čtecích světel. Jedno takové jsem měl přímo u hlavy, takže se několikrát stalo, že jsem se v noci otočil, přitom sáhl na dotykový ovladač a rozsvítil si to krásné diodové světlo přímo do obličeje. Zlaté čudlíky!

Jinak se ale kempování líbilo všem včetně našeho nejmenšího redakčního člena. Tomu samozřejmě byla nějaká Grand California úplně ukradená, ale možnost konstantně pozorovat listy stromů a být na čerstvém vzduchu, to bylo to pravé ořechové. Mimochodem, asi „otrava čerstvým vzduchem“ způsobila, že jednou jsme vstávali až po desáté dopoledne. To se za ty dva měsíce od porodu stalo poprvé právě až tady.

V kuchyni se během pobytu občas místo jídla vařily dudlíky a flaštičky, plínky putovaly do pytle ven na zpětné zrcátko a jediné, s čím byl trochu problém, představoval opět vnitřní prostor. Kočárek jsme přece jen na noc chtěli raději uklidit do auta a zároveň vzadu pod postelí zabrala většinu místa ta obří dětská autosedačka. Ale nakonec se to zvládlo. Korbička obsadila sedadlo řidiče (které se stejně využívá k sezení u stolu trochu obtížně) a zbytek se dozadu nějak vešel, i když bylo nutné sundat kolečka. Což ovšem tady u tohoto kočárku od Thule je záležitost na pár sekund.

Jachtklub v Pavolvě (YachtClub Dyje Břeclav) znám z mých výletů za větrem. Když fouká, je tu celkem rušno i mimo sezonu, když se tu jedou jachtařské závody, je tu regulérně narváno. Během našeho pobytu ale neplatilo ani jedno. O víkendu tak zde pár kempařů sice bylo, ale ti v neděli navečer odjeli a další dva dny představovaly pobyt v totálním klidu narušovaném jen občasným pláčem našeho děcka. Větší cirkus se konal jen jednou, když se po slunném pondělku Stella trochu převařila. To ale nakonec vyřešila sprcha. Grand California může mít kromě topení i klimatizaci, ale tu jsme na takhle malé dítě radši používat nechtěli.

S kočárkem Thule na prvním větším výletě

Výlet na Nové Mlýny byl zároveň první příležitostí více vyzkoušet kočárek Tuhle Urban Glide 3, který nám dělá v redakci společnost zhruba dva měsíce a který bude testovat zejména náš nejmenší člen redakce. Thule prezentuje tenhle kočárek jako věc určenou rodinám, které jsou často na cestách, takže by měl zvládnout nejen městské prostředí, ale také přírodu. Takhle na první dojem se tomu dá věřit. Zejména díky velkým kolečkám není problém ani louka, ani lesní cesta. Kočárek také působí bytelně a je stabilní třeba i tehdy, když s ním poběžíte. Někoho by mohly možná odradit větší rozměry (do malých výtahů starých činžáků se asi na šířku nevejde). Jinak je skládání kočárku dílem okamžiku a stejně tak sundání těch velkých zadních kol je záležitost na pár sekund. Složit se dá i korbička. Až náš „Stelloun“ povyroste, vyměníme korbičku za sedačku, která se do rámu jednoduše navlékne. K dispozici je také řada příslušenství včetně držáku na pití, který se na Nových Mlýnech stal při večerních vyjížďkách mou velmi oblíbenou pomůckou.  

Pohoda na hrázi a hlavně mezi vinicemi

Krátký pobyt, kdy jsme se zejména učili, jak cestovat s naší novou skvělou ratolestí, nedal moc prostoru ke zkoumání okolí. Jednou jsme podnikli procházku po hrázi (z Pavlova to je po zeleně značené Stezce Českem), ale to jsme už neopakovali, protože se musí jít necelý kilometr po relativně úzké silnici a to s kočárkem nebylo úplně příjemné. Platilo to zejména o víkendu, kdy tu byl docela velký provoz. Jakmile se dostanete mimo silnici, je to pěkná procházka po asfaltové cestě kolem vody. Od Jachtklubu se můžete vydat také po zelené nahoru do Pavlova a pak směr zřícenina Děvičky. Na zhruba kilometru vystoupáte od vody o nějakých 100 m výše. Kočárek Thule sice zvládne cesty lesem velmi dobře, nicméně cestu na hrad jsme raději také vynechali. Místo toho jsme od rozcestí Boží muka pokračovali vinicemi pod hradem dále směr Věstonice. Je to tzv. Archeostezka Dolní Věstonice - Pavlov. Má celkem pět zastávek a začíná/končí (podle toho, odkud jdete) u Archeoparku Pavlov. Podrobnosti najdete na webu stezky, další detaily o historii tohoto místa nabídne právě muzeum Archeopark Pavlov (oficiální web je zde).

Zejména navečer při nízkém slunci je to krásná procházka, kterou si samozřejmě můžete zpestřit návštěvou jedné z mnoha místních vináren. V půlce května jich sice moc otevřených nebylo, ale i tak jsme nakoupili a víno bylo vynikající. Nové Mlýny a okolí jsou prostě pěkné, i když nefouká. 

S dítětem cestování naopak začíná (snad)

První větší výlet s naším malým společníkem ukázal, že by to mohlo fungovat. Vlastně by to mohla být spíše zajímavá příležitost na cesty. „Stelloun“ vypadá, že mu pár hodin v autosedačce nedělá problém a že se mu na vzduchu líbí, manželka do práce nemusí, protože si užívá mateřskou dovolenou (ano, já vím, slovo „dovolená“ zde tak úplně nesedí) a já mohu provozovat kancelářskou práci odkudkoliv. Limitem zůstávají především poměrně časté návštěvy u doktorů na různé kontroly. 

Škoda, že bylo nutné po týdnu předat Grand Californii kolegovi z Autowebu, který ji po dalším týdnu musel zase vrátit Volkswagenu. S tímhle autem by se daly provozovat zajímavé a mnohem delší výlety. Tak uvidíme, co se v mém plánu testovacích aut objeví příště. V rámci výchovy nové ratolesti a zvykání si na cestování bude potřeba podobné výlety postupně prodlužovat. Čím delší, tím lepší. 

Zdroj: autorský text
Reklama

Diskuze

Jan. - 15.06.2024 05:51:52
Ve francii absolutni nechytacka kvuli vysce.cena za auto uplne mimo.ja opel combo a bydlik jak vino.zalezi na tom co za krami sebou tahate.plati pravidlo cim vetsi auto tim vic zbytecnych kramu..my mame spani v oplu a mohu s tim opravdu vsude.VW ne
Modrý krokodýl - 13.06.2024 15:46:39
Číslo1) velmi chválím cestování s dětmi. Je to to nejlepší, co se dětem může dát. My jsme měli Trabanta a stan, o obytném autě jsme mohli akorát snít. A po 50 letech života pořád žiju z toho, co jsem tenkrát navštívil. Moc držím palce všem s dětmi

Jižní Morava od dubna spouští novou turistickou kartu. Zajistí slevy až 100 % na různé atrakce

Podmínkou je strávit dvě noci v partnerském ubytování. Slevy lze čerpat během celé dovolené
25.03.2024 06:33
|
0
Reklama

Wieliczka: Důl jak z Pána prstenů nabízí 300 kilometrů chodeb a 3000 komor pokrytých solí

Překrásná kaple, podzemní restaurace i koncertní sál. To vše ukrývá solný důl nedaleko Krakowa
20.12.2023 15:36
|
0
Reklama

Renault Trafic provizorně předělaný na spací auto a víkendový výlet na podzimní Neziderské jezero

Podersdorf bývá v létě narvaný k prasknutí, teď tu bylo sice chladno, ale absolutní klid
15.11.2023 07:28
|
1

10 nejkrásnějších ostrovů ve Středozemním moři: Po stopách Fotra Odyssea

Odyssee, jaká byla největší výzva během tvých cest? Najít parkovací místo pro Trojského koně
02.11.2023 07:28
|
0

Takto vypadá nejluxusnější „čekárna“ na letišti, kterou si užívá jen málo vyvolených. Račte vstoupit

Fotr se mohl v Soulu podívat do „čekárny“ první třídy. Parádní apartmá denně využije jen 20 lidí.
22.06.2024 17:55
|
0

Kde raději neparkovat? V nejdražších zemích Evropy dáte za hodinu parkování klidně 100 Kč

A naopak, v nejlevnějších zemích vám postačí na hodinu parkování pouze 25 Kč.
21.06.2024 10:24
|
0
Reklama

Kvíz: Už jste viděli závěrečnou epizodu Fotra na tripu? Pak určitě odpovíte na všechny otázky

Jako obvykle platí, že kdo nedá plný počet bodů, ten si musí pustit reprízu.
20.06.2024 10:47
|
0

Itinerář Fotra na tripu 7, díl desátý: V Koreji existuje trik, jak neplatit za vstup na památky

Toto jsou místa, která Fotr navštívil během poslední epizody sedmé série. A přidáme jeden tip.
19.06.2024 08:18
|
0
Reklama
Fotr na tripu