Jeho krása je prokletím, míří tam davy turistů. Máme ale tajný tip, jak vidět Hallstatt bez nich

V srdci rakouských Alp se nachází Hallstatt, malebné městečko zasazené mezi horské štíty a břeh stejnojmenného jezera. Až do konce 19. století byl Hallstatt dostupný pouze po vodě nebo úzkou stezkou podél jezera, a tak si až do dnešní doby zachoval svůj původní ráz. Jeho kouzelné uličky a starobylé dřevěné domky zdobené květinami snadno navozují pocit, že se člověk ocitnul o několik století zpět. Právě díky své historické autenticitě byl Hallstatt v roce 1997 vybrán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví.

O věhlas města se ovšem nepostaral pouze program UNESCO, ale snad ještě více záběry v populárním jihokorejském seriálu Spring Waltz, po jehož odvysílání v roce 2006 začaly do města proudit zástupy asijských cestovatelů. Hallstatt se stal natolik populární, že v Číně vyrostla jeho kopie za 940 milionů dolarů, a tím zájem o návštěvu originálu dál rostl. Krásou Hallstattu se inspirovali i tvůrci animované pohádky Ledové království. Po uvedení filmu o princezně Elze a sněhulákovi Olafovi v roce 2013 se turistické šílenství ještě vystupňovalo. Reálná předloha pohádkového království Arendelle se i dnes těší obrovskému zájmu a město je stále zahlcené návštěvníky. My vám proto přinášíme tip, jak krásu Hallstattu objevit téměř bez nich a jeho atmosféru zažít z trochu jiné perspektivy.

Klasický turistický scénář pro návštěvu Hallstattu zahrnuje odstavení auta na jednom z přilehlých parkovišť, pěší procházku do centra města, prodírání se davem ostatních turistů, pořízení několika fotek náměstí a zpáteční cestu k autu. Pokud přijedete pozdě a nemáte štěstí, čeká vás navíc horor v podobě hledání volného parkovacího místa.

Takový zážitek nás rozhodně nelákal, a tak jsme už při dřívější dubnové návštěvě před pěti lety auto nechali na parkovišti na opačném břehu a do města se vydali v rámci okružního cyklovýletu kolem jezera. Jedná se o zajímavou alternativu, při které se pocit z přelidněného městečka rozředí na prázdných stezkách východního břehu. Slabým místem takového plánu je cesta podél západní strany jezera, kde cyklostezka vede buď v bezprostřední blízkosti frekventované silnice, nebo cyklista jede mezi auty přímo po ní.

Při letošní červnové návštěvě jsme proto, především s ohledem na složení naší cyklistické výpravy (jeden dospělý, jedna těhotná, jedno tříleté dítě a dva senioři na elektrokolech), zvolili jinou cestu a přidali plavbu lodí. Trasa na kolech tentokrát v obou směrech vedla po poklidném východním břehu jezera a zcela se vyhnula frekventované silnici na západním straně. Plavba lodí mezi přístavy ATO Hallstatt markt a Hallstatt Bahnhof nám z vyjížďky ubrala pár kilometrů a zajistila, abychom stejnou cestu neabsolvovali dvakrát v plné délce. Jízdní řád a další informace objevíte ZDE.

Při návštěvě Hallstattu jsme se chtěli vyhnout hlavnímu víkendovému náporu turistů, a z Kutné Hory jsme proto vyrazili už v pátek ráno. Do města Sant Agatha jsme dojeli asi jednu hodinu po poledni, auto jsme odstavili na bezplatném parkovišti Bad Goisern a přesedli na kola. Z parkoviště nás cyklostezka zavedla nejprve do 4 km vzdálené restaurace Seeraunzn a po obědové pauze a prvním krátkém stoupání se naše trasa připojila k okružní cyklostezce S 534. Lesní cesta k přístavišti Hallstatt Bahnhof nebyla nijak frekventovaná a během jízdy se z ní otvíraly výhledy na Hallstattské jezero. Trasa byla dobře sjízdná po celé délce, pro méně obratné cyklisty by mohla být problematická pouze poslední část cesty s úzkou kovovou lávkou před nádražím Hallstatt Bahnhst. Jedná se ale o krátký úsek, který jde absolvovat pěšky jen s minimální časovou ztrátou a děti tento prvek navíc ocení jako další netradiční zážitek.

Z vlakového nádraží Hallstatt Bahnhst následoval krátký sjezd do přístaviště Hallstatt Bahnhof. Z přístaviště vyjížděly lodě směr Hallstatt přibližně v půlhodinových intervalech. Lístky se prodávaly až na lodi a platba byla možná pouze v hotovosti. S přepravou kol neměla posádka lodě nejmenší problém a většinu našich bicyklů sama automaticky naložila (to jsme vzhledem ke složení naší skupiny a přítomnosti dvou elektrokol ocenili). Na lodi bylo kromě nás jen pár turistů a původní záměr – vyhnout se dopravně vytíženým úsekům okružní trasy – dostal nový rozměr. Z hladiny jezera jsme si mohli vychutnat jedinečný pohled na malé hallstattské domky stojící na kůlech a dojem přitom nekazily davy lidí.

Ani situace v samotném městečku nebyla v pátek před čtvrtou odpoledne špatná. Ve srovnání s předchozí víkendovou návštěvou před pěti lety bylo v centru mnohem méně turistů a Hallstatt se i na kole dal projet bez problému. Poměrně rychle jsme se přes hlavní náměstí dostali na jižní konec města ke klidné zóně s pláží a dětským hřištěm, kde následovala povinná zastávka. Na travnatém plácku by se určitě dala příjemně strávit delší doba, my ale museli pokračovat dál po Hallstatt Seestraße do Obertraunu. Z Obertraunu nás cyklostezka vedla zpět do Hallstatt Bahnhof, a pak již známou trasou dál k našemu autu na parkovišti Bad Goisern. Celá vyjížďka na kole měla 21 km a i s četnými zastávkami zabrala čtyři hodiny.